• Text z doby 1500-1200 let před naším letopočtem dokumentuje znalost pěstování konopí v Číně, ale ne pouze kvůli vláknu.
  • V roce 200 našeho letopočtu popsal lékař Hao–tho užívání cannabis jako analgetika.
  • Kromě Hérodotovy zprávy o Scintiánech, kteří používali kouř z hořících konopných semen k intoxikaci, se zdá, že staří Řekové si nebyli vědomi psychoaktivních účinků konopí.
  • Ve 13. A 14. Století popsali arabští spisovatelé společenské užívání cannabis a z toho plynoucí pokusy o potlačení jeho nemedicínského používání.
  • Pozornost si zaslouží také několik málo zpráv o konopné intoxikaci v Evropské lyrické a medicínské literatuře do roku 1800.
  • Terapeutické používání cannabis bylo západní medicíně představeno roku 1839 ve 40-ti stránkovém článku napsaném dvaatřicetiletým lékařem W.B. O´Shaughessem, který v té době sloužil s Britskými vojáky v Indii. Jeho článek vyvolal diskusi o historii užívání produktů cannabis a zároveň vešlo ve známost, že tato droga není používána pouze v medicíně díky svým terapeutickým účinků, ale je také užívána pro rekreační a náboženské účely.


Konopné látky představují v ČR nejrozšířenější nelegální drogu. Jejich užívání v populaci od začátku 90. let minulého století roste. Zkušenost s nimi má 16 - 20 % české dospělé populace, v posledním roce konopí užilo cca 11 % populace (tj. 1,4 – 1,7 mil osob, resp. 950 tis. osob).
Zdroj: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2002


Během dvou hodin po dosažení psychoaktivní dávky se hladina THC v mozku snižuje pod psychoaktivní úroveň

Část THC se ukládá do tukových buněk a z nich je několik dnů až 4 týdny (chronické užívání) uvolňována do oběhu v podprahových dávkách, neschopných ovlivnit receptory (vyvolat psychoaktivní efekt).

Většina studií zaměřená na schopnost řídit motorová vozidla či kvalitu jemných pohybů uvádí prokazatelné změny ještě po 2-4 hodinách od užití. Nejdelší ovlivnění bylo naměřeno ve studii provedené s piloty letadel, u nichž byly změny prokazatelné i za 24 hodin po užití.


Kvantifikovatelná kritéria závislosti podle amerického National Institute of Drug Abuse, užívaná pro škálování "závislostního potenciálu" psychotropních látek

škála: 1 (nejtěžší) 6 (nejméně těžká)

Odnětí: přítomnost a závažnost charakteristických abstinenčních příznaků

Nutkavost: potenciál látky přimět konzumenta k opakovanému požití (když zeslabují účinky), měřený testy na lidech a na zvířatech

Tolerance: kolik látky je třeba k ukojení zvyšujícího se bažení + výška stabilní úrovně v porovnání se "startovní" hodnotou

Dependence: kombinovaný ukazatel: míra obtížnosti, s níž je uživatel schopen přestat + míra recidivy + procento uživatelů, u nichž se dependence vyvine + vlastní hodnocení uživatelů co do potřeby substance

Intoxikace: míra, v níž se pod vlivem látky mění kognitivní a další psychické funkce




Zdroj: Marihuana: epidemiologie, farmakodynamika, zdraví a závislost
Zdroj: http://wtd.vlada.cz/files/rvk/rkpp/dokumenty/marihuana_zdravi.pdf

 


Co je závislost?

Anglický výraz pro závislost - addiction - původně označoval jakoukoli větší zálibu v určitém předmětu či činnosti. Odpovídal tedy asi české náruživosti či nadšení. Psychiatrie význam tohoto slova zúžila a popsala jím chování člověka ve vztahu k určité látce, které se vyznačuje nedostatečnou kontrolou jejího příjmu a jejím upřednostněním před jinými, "zdravými", aktivitami. Častou a problematickou skutečností je zaměňování této zjevně pouze fenomenologické definice závislosti (tedy pouhého popisu chování určitého člověka) s vysvětlením tohoto chování. Tak dochází k tautologickým výrokům jako: "XY je závislý/á, protože nemůže přestat dělat Z. Proč nemůže přestat dělat Z? Protože je závislý/á." Dalším důležitým zdrojem nepřesností v konceptu závislosti je problém, jak rozpoznat, zda činnost nemůže být kontrolována, nebo zda pouze není kontrolována.


Společenský význam pojmu závislosti

V oddílu věnovaném vývoji definice závislosti je zmíněna překvapivá změna názoru ve druhé zprávě Hlavního lékaře USA. Není těžké odhalit (mimovědecké) důvody, které k této změně vedly. Původně jasně definovaný odborný pojem závislosti (addiction) nabyl postupně v laické a konec konců i v odborné společnosti silný hodnotící náboj. Tak tedy, návyková (addictive) látka je nebezpečná a je nutné její výrobu a užití reprimovat a ten, kdo je závislý (addicted) na takové látce, je nemocný a nemá nad sebou kontrolu, alespoň co se jejího příjmu týče. O ostatních užívaných látkách to pak neplatí. Na pozadí této pochopitelné, ale pro vědecký přístup nepříjemné změny významu je pak jasná motivace autorit k označování mnohých dříve nenávykových látek jako návykové a tedy i ke změně příslušných definic.

Velice důležitým aspektem pojmu závislosti je jeho funkce diagnostická a terapeutická. Určení závislosti na určité látce jako jednoznačné nozologické jednotky umožnilo její klasifikaci a následně ambulantní či ústavní léčbu postižených. Tento pozitivní fakt je ale ohrožován druhou stranou mince označení jednotlivce jako závislého. V obecné rovině dostal pojem závislosti mimo svoji popisnou kvalitu i význam vysvětlující, a tak si tedy závislý pacient na otázku "Proč nemohu přestat?" odpoví "Protože jsem nemocný-závislý!" a tím může ztratit pro léčbu nutný pocit zodpovědnosti za svůj stav. K tomu se pojí filozofická otázka o zodpovědnosti a tedy i svobodné vůli jedince

Zdroj: Je kouření tabáku závislostí?
Zdroj: http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/Index.htm

 


Sociální rizika spojovaná s užíváním konopí

  • Největší riziko představuje prostředí, do kterého se mladý uživatel dostává. Tedy zvýšení sociálního tlaku prostřednictvím sdíleného nižšího prahu vůči užívání drog jako celku. To je způsobeno relativně rozšířeným přístupem k uživatelům drog jako homogenní skupině, tedy skupině "mimo zákon"
  • Předchozí problém sebou nese velmi zásadní problém druhotného zrychlení rizikových faktorů spočívající na podobných principech jako je známý "Pygmalion efekt" v psychologii. Jedná se o to, že zkušeností s konopím se mladý člověk dostává za hranici zákona - nemusí přitom být ničím problémový či asociální, ale již jen svojí zkušeností s drogou "je špatný, je drogař, feťák" apod. - s čímž je spojeno sociální stigma - může tak dojít až k tomu, že paradoxně právě toto stigma způsobí, že se uživatel konopí skutečně začne postupně chovat tak, jak "je to očekáváno" - začne se chovat jako "feťák" s dalšími vzorci, které k tomu patří
Popsáno je množství případů chronických uživatelů konopí schopných relativně normálního fungování ve společnosti i ve vedoucích funkcích a výrazně náročných profesích vyžadujících výrazný duševní výkon.


Vyvrácená psychosociální rizika

Amotivační syndrom není uspokojivě prokázán a zdá se být spíše logickým vyústěním výrazného až excesívního užívání konopí (zdá se, že uvedený stav je spojen spíše se širšími souvislostmi vzorce užívání a objevil by se u jakékoli látky či činnosti prováděné s takovouto extrémní náruživostí)


Teorie "vstupní drogy"

  • Vyvrácena již více než 20 let
  • vstupní drogou v tomto smyslu slova je alkohol a tabák (10-12 let) pro majoritní část populace. Čím dříve alkohol a tabák, tím dříve a pravděpodobněji také ilegální droga (např. studie NEAD)
  • existuje silný vztah mezi tím, že drtivá většina těžkých uživatelů tzv.tvrdých drog začínala (po alkoholu a tabáku) právě s konopím. Obráceně však tento vztah neplatí a je vyvrácen. Kdyby platil - byly by dnes všechny vyspělé státy zcela paralyzovány epidemií užívání tzv. tvrdých drog.

Zdroj : Akutní a dlouhodobý účinek cannabis: psychosociální perspektiva
Zdroj: http://www.vlada.cz/1250/vrk/komise/mpk/mpk.htm

 


Vyvrácená tělesná rizika

Nebylo popsáno fatální předávkování; hypotetické smrtné dávky jsou kalkulovány na podkladě zvířecích pokusů
Nebylo popsáno předávkování, které by mělo jakékoliv akutní anebo chronické tělesné následky

Zdroj: Marihuana: epidemiologie, farmakodynamika, zdraví a závislost
Zdroj: http://wtd.vlada.cz/files/rvk/rkpp/dokumenty/marihuana_zdravi.pdf


Na závěr...

Studie kanadského ekonomického mozkového trustu došla k závěru, že marihuana by měla být legalizována a zdaněna jako jakýkoliv jiný výrobek. V Kanadě by to znamenalo více než dvě miliardy dolarů daňových výnosů. Ekonomický mozkový trust uvádí, že legalizace by změnila jen jedno: odebrala by kontrolu nad trhem zločincům.

Zdroj: http://www.drogy-info.cz/article/articleview/1401